Dějiny

Újezd u Tišnova

Obec Újezd u Tišnova je poprvé písemně připomínána v roce 1350, kde se píše o Bohuši z Drahan. I když osídlení obce je starší.Ves vznikla pravděpodobně před založením kláštera Porta coeli v Předklášteří královnou Konstancií Uherskou v roce 1232 . Vladykové z Drahan pocházející z Prostějovska s jsou majiteli statků Tišnovské Nové Vsi,Řikoníně,Lubném,části Skryjí / hrad Rysov/.Újezd se stal centrem jejich hospodářské činnosti . Poprvé jsou v roce 1365 vladykové z Drahan nazvaní vladyky z Újezda.

Vesnice po sňatcích Kateřiny a Gertrudy z Újezda připadla Vojnům z Litavy.Po vymření tohoto rodu Újezd s dalšími vesnicemi včetně Olší a Drahonína připadl králi Matyáši Korvínovi, který panství v roce 1482 daroval svému komořímu Mrakšovi z Noskova.Již v roce 1492 je v majetku Viléma z Pernštejna.Ve vlastnictví rodu byl až do roku 1589.

Po dalších prodejích v roce 1593 směnil Hynek Brtnický z Valdštejna nejvyšší komorník Markrabství moravského nově nabyté zboží s tišnovským klášterem za farnost v Moravských Budějovicích. V majetku kláštera byl až do zrušení v roce 1782.

Majetek kláštera přešel do náboženského fondu který ho pronajímal a rozprodával. Tímto způsobem byly prodány novým hornoloučským hospodářům pozemky území Falsova a tím vznikla „kolonie“ Chytálky patřící pod hornoloučskou obec a měla jejich popisná čísla.

Revoluční rok 1848 znamenal zásadní převrat v historii země i obce. Újezd náležel od roku 1868 až 1896 pod okresní úřad v Brně, po tomto datu až do roku 1960 v Tišnově, po jeho zrušení náležel do okresu Žďár nad Sázavou.

Poprvé se jméno Chytálky objevuje v roce l718 v souvislosti z Chvalsovským mlýnem. Po roce 1882 přešla osada do katastrálního území Újezd.

Katastr obce má výměru 360 ha a do dnešní doby se v podstatě nezměnil.Trvale zde bydlí 137 obyvatel.V šedesátých a sedmdesátých letech zvláště v údolích řek Bobrůvky a Libochůvky bylo postaveno množství chat pro individuální rekreaci.

V blízkosti obce na zalesněném hřebenu Hrádek se nacházejí zbytky opevněného sídla ze dřeva a hlíny ze 14. století.Po vymření mužských potomků místního rodu ztratil význam a postupně zanikl.

.     V roce 1892 byla v obci postavena jednotřídní škola s bytem pro učitele, která sloužila do roku 1965. V současné době je v ní obecní úřad, prodejna potravin a místnosti pro kulturní potřeby občanů.

U cesty ke kostelu a ve středu obce jsou dva kříže z nedvědického mramoru postavené nákladem občanů v osmdesátých letech devatenáctého století.

V roce 1964 byl Újezd zbaven samostatnosti byl sloučen spolu se Skryjemi stal se osadou Horních Louček. V roce 1973 byl vytvořen územní celek pod střediskovou obcí Dolní Loučky. Tento stav trval až do prosince roku 1990, kdy se obec znovu stala samostatnou.

V současnosti je centrální část obce je napojena na přivaděč Vírského vodovodu a je zde proveden rozvod zemního plynu.

V obci se nachází mlýn se zřízením z roku 1937 Po uzavření činnosti1948 byl v roce 1992 několik roků znovu zprovozněn.

 

V obci je kostel zasvěcený Svatému Jiljí. Byl postavený možná na počátku 13. století jak ukazují některé románské prvky. Byl původně farním kostelem pro Újezd, Řikonín, Tišnovskou Novou Ves,pravobřežní část Skryjí,Jilmoví a Boudy.Obyvatelé těchto obcí se pohřbívali na hřbitově okolo kostela.

V 15. století majitelé panství Pernštejnové a páni z Lomnice hlásili k utrakvismu – přijímání pod obojí způsobou ke kterému nepřímo i nutili své poddané. V důsledku toho se v Újezdě a okolních farnostech setkáváme s nekatolickými pastory. Jinověrci z Jilmoví byl také do kostela ulit v roce 1568 velký zvon.Ani samotný klášter v Předklášteří nebyl po stránce duchovní v nejlepším stavu.Byl dokonce v letech 1619 -1625 dočasně zrušen.

Farnost Újezd nebyla po třicetileté válce obsazována .Kostel se stal 1650 filiálkou farního úřadu Dolní Loučky. Tento stav zůstal i po novém obsazení far 1785 ve Žďárci a v Olší. Farníci z Újezda odváděli desátek dolnoloučskému faráři. Kaple samostatně vedla své účetnictví a hospodařila s majetkem.

Kostel prošel v průběhu staletí rozsáhlými přestavbami došlo k proražení větších oken,rovný dřevěný strop byl nahrazen klenbou.V roce 1865 byla dřevěná zvonice nahrazena novogotickou věží přistavěn válec schodiště. Roku 1873 byla šindelová krytina nahrazena pálenými taškami. V tomto roce byl rozšířen vchod, postavena předsíň z malou věží., 1894 byly Františkem Svítilem z Nového Města postaveny nové varhany., 1904 byla do kostela položena nová dlažba.

Ve věži kostela jsou dva zvony.V první světové válce nebyly zvony pro své stáří zrekvírovány.Větší zvon byl v další válce v roce 1942 snesen z věže a odvezen.Náhodou byl objeven ve skladu v Praze a v roce 1945 se vrátil na věž.

Nový hřbitov navazuje na hřbitov okolo kostela zde se začalo pohřbívat v roce 1972.

V roce 1976 dokončil keramik Jiří Váp rodák z č.p.2 zastavení křížové cesty z pálené hlíny, které věnoval kostelu.

Větší opravy proběhly v roce 1982 v roce 2002 -2003 byly obě věže pokryty pozinkovaným plechem. V průběhu let 2012 až 2013 bylo provedeno odvlhčení obvodových zdí, odvod vody samostatnou kanalizací.Stěny byly opraveny sanační omítkou. Byl kompletně vyměněn krov nad lodí kostela, byla položena nová krytina a oplechování. Celá fasáda kostela byla opatřena novým nátěrem

V roce 1993 došlo k vloupání do kostela.z oltáře byly odcizeny dvě cenné sošky andělů adorantů,jedna soška Beránek boží,soška Pražského jezulátka,šest kusů mosazných svícnů,obraz P.Marie a další drobnosti.

Bližší informace jsou v knize Dějiny Újezda u Tišnova vydalo nakladatelství SURSUM v roce 2011.